Test Renault Captur 1,3 TCe EDC |

Jeden crossover, druhý crossover…další crossover. Doba přeje malým městským SUV, a tak by bylo chybou automobilek, kdyby těmto vozům nedopřávaly přednostní péči. Toho si rozhodně všímají i v Renaultu, kde aktuální portfolio čítá hned tři modely SUV. Dnes se budeme bavit o nejmenším z nabídky a současně i o tom, který se těší velké oblibě mezi evropskými zákazníky. Renault si tak dal záležet na své druhé generaci modelu Captur.

Design: Originalitě se meze nekladou
První generace Capturu byla jakousi první vlaštovkou Renaultu v této kategorii. Po designové stránce se tak Captur prezentoval všelijak. Musím říct, že mě osobně nikterak nezaujal. Totéž již ale nemohu říct o faceliftu, který dodal vozu daleko více šmrncu. V případě zcela nové generace se designéři Renaultu jednoduše předvedli. Vzhled vozu se částečně odvíjí od momentálního designového jazyku, příď vozu je tak v mnohém identická s modelem Clio či Mégane. Ostatně Captur je postaven na základech Clia, a tak se prezentuje kompaktními rozměry vhodnými do městského provozu.

Přední část vozu působí opravdu vkusně. Přední světlomety dodávají vozu potřebnou dávku originality. Mřížka chladiče s rozměrným logem plynule navazuje na světlomety a vytváří tak vertikální linii, která dodává vozu potřebnou šíři. Opticky tak Captur působí mohutnějším dojmem. Tomu dopomáhají i vystouplé blatníky nad zadní nápravou. Z profilu se Captur nikterak výrazně neprojevuje, snad jen efektně oddělenou střechou za pomoci chromové lišty. Střecha se tak opticky vznáší nad karoserií. Tento efekt podtrhuje i možnost dvojbarevné karoserie. Celkově se Captur snaží nabídnout i možnost personifikace, a to v oblasti barevné střechy, krytů zpětných zrcátek a ochranných krytů podvozku. V případě testovaného Capturu se zkombinovala bílá barva karoserie Nacré a šedá střecha s označením Highland. Výsledný efekt je na jedničku. Přesto Capturu sluší více pestřejší barvy, například červená Flamme či oranžová Atacama. Velmi pohledné jsou i disky kol z lehké slitiny o velikosti sedmnácti palců. Mimochodem, sedmnáctipalcové disky jsou již v základu, připlatit si můžeme za odlišný design či o palec větší disky za 7.500 Kč. Nejvíce originální je záď vozu, kde své místo našly rozměrné ledkové světlomety. Jejich tvar a odvážné protažení až ke středu karoserie dokáží zaujmout. Za pochvalu stojí i fakt, že Captur disponuje poctivou chromovou koncovkou výfuku. Stejně jako v případě přední části, i zde si Captur pomáhá k optické šíři umístěním světlometů do samotných krajů karoserie. Celkově hodnotím design druhé generace velmi pozitivně. Ono v konkurenci nabitém segmentu malých městských crossoverů hold musíte bojovat všemi prostředky, designem nevyjímaje.

Interiér: „Renaultí” revoluce
Než se zaměříme na jednotlivé části interiéru, musím Renaultu uznat veliký posun v kvalitě. Interiér se oproti předchůdci stal opravdu revolučním. Kámen na kameni nezůstal, a to je dobře! Smart Cockpit, jak nese označení koncepce palubní desky v příručkách, přináší ergonomicky velmi příjemné prostředí orientované mírně na řidiče. Pokud bych Smart Cockpit měl porovnat například s i-Cockpitem z Peugeotu, musím za sebe říci, že označení Smart mluví za vše. Velkou měrou se na tom podílí skvělý, kůží obšitý multifunkční volant a zcela nová sedadla. I přesto, že nemám k dispozici elektrické nastavení (+ 8.000 Kč) se ideální poloha za volantem hledá opravdu jednoduše. I díky vyššímu posezu se za volantem opravdu budete cítit komfortně. Pokud se budeme bavit o výbavě, Captur v našem případě nabízí téměř vše. Testuji výbavový stupeň Intens, který vychází ze základní výbavy Zen. Na palubě nechybí řada příplatkových položek, které však šroubují cenu dosti vysoko. Každopádně pochvalu si odnáší multimediální navigační systém Easy Link s 9,3 palcovou dotykovou obrazovkou. Krom hezkého grafického zpracování nabízí velmi intuitivní ovládání, naopak nepotěší občasnými sekavými posuny mezi aplikacemi. V základu analogové budíky, pro výbavu Intens standardem 7 palcový virtuální kokpit. Vrcholem je až 10,25 palcový kokpit, ten však získáte pouze v balíčku s Navigace Extra (18.000 Kč) či v Pack Bose Extra (30.000 Kč). Upřímně 7 palcový kokpit je suprový, ale i tak trochu zbytečný. Nicméně pokud milujete kvalitní poslech hudby, reproduktory Bose umí zvednout náladu. Hudební systém Bose nabízí 9 reproduktorů včetně subwooferu a bude vás stát rovných 12.000 Kč. To automatická klimatizace je bez příplatku, stejně tak jako tempomat s omezovačem rychlosti, asistent rozjezdu do kopce či kompletní plejáda asistenčních systémů. Vrátím se ještě k automatické klimatizaci, která mě velice potěšila, a to díky otočným ovladačům. Rychlé, efektní zobrazení vně otočného ovladače, prostě takto to má vypadat. Snad nebude majiteli Captura skoro za 600.000 Kč vadit, že to samé nabízí i Duster. Mě to rozhodně nevadí, právě naopak. Hlavně, že už nemusím šmátrat na dotykovou obrazovku.

Praktičnost: Crossover a praktické dovednosti? Proč ne!
Obecně řečeno vozy řadící se do segmentu malých crossoverů nenabízejí zázraky v oblasti praktičnosti. Hold za krásu a efektní karoserii se platí stísněným vnitřním prostorem a menším zavazadelníkem. Platí to samé i v případě Capturu? Ano i ne. Captur taktéž trpí například vyšší hranou zavazdelníku či stísněným prostorem v oblasti ramen ve druhé řadě sedadel. V ostatních disciplínách si však vede opravdu dobře. Tak například prostor pro pravé koleno řidiče je dostatečné, ve druhé řadě sedadel mi zbývá cca 5-7 centimetrů volného místa, dokonce lze z druhou řadou sedadel manipulovat po kolejnicích, a tak zvětšovat či zmenšovat objem zavazadelníku. Třešničkou na dortu, mimo skvělého nastupování díky vyšší světlé výšce, jsou dokonale kryté prahy dveří. Ani smítko ani prach, zde by se některá SUV určená i do terénu měla učit. Z klasických praktických vychytávek mohu zmínit systém Isofix na krajních sedadlech ve druhé řadě sedadel, posuvnou, ne však výškově stavitelnou loketní opěrku, dvojitou podlahu zavazadlového prostoru či objemnou schránku před spolujezdcem. Co se týče zavazadelníku, tak zde Captur nabídne v základu 404-536 litrů dle metodiky VDA. Z praktického hlediska nabízí dvojitou podlahu a samozřejmě možnost sklopení sedadel pro možnost převozu rozměrnějšího zavazadla.

Jízda: Kdo hledá komfort, nalezne ho!
Captur vychází z platformy, jež využívá Clio jako malý městský vůz. Tomu odpovídají rozměry, ale i použitá technika. Captur tak nabízí identické pohonné jednotky. V nabídce tak nalezneme základní litrové TCe s výkonem rovných 100 koňských sil, dále pak třináctistovku ve dvou výkonových variantách. Zlatou střední cestou je tak 130 koní pod kapotou, vrcholem nabídky je pak identická jednotka s maximálním výkonem 155 koňských sil. Nejsilnější jednotka spalující benzín je však spjata pouze s automatickou převodovkou a vyšším výbavovým stupněm. Pro zájemce o diesel je k dipozici agregát 1,5 Blue dCi o výkonu 115 koňských sil. Zde můžete volit mezi automatem a šestistupňovou manuální převodovkou.

V případě testovaného vozu se pod kapotou ukrývá vznětový čtyřválcový agregát přeplňovaný turbodmychadlem o objemu 1,3 litru s maximálním výkonem 96 kilowatt, respektive 130 koňských sil. Maximální točivý moment dosahuje hodnoty 240 Nm při 1.600 otáčkách za minutu. Jednotka pak splňuje emisní normu Euro 6, emise CO2 jsou tak v rozmezí 125 – 129 (g/km) a průměrná spotřeba 5,5 až 5,7 litru. V běžném provozu jsem během týdne naměřil průměrnou spotřebu okolo 6,2 litru na sto kilometrů. Jednotka nabízí dostačující výkon, potěší příjemným a kultivovaným projevem. V nižších otáčkách je projev značně ospalý, pokud však zvýšíme otáčky, začíná být jednotka jednoduše více agilní. Každopádně jednotka se nejlépe cítí ve středním pásmu otáček, motor zde dokáže nabídnout svůj výkon, zároveň pracuje úsporně a kultivovaně. Ve spojení s dvouspojkovou automatickou převodovkou EDC o sedmi rychlostních stupních vytváření velmi komfortní svezení. Futuristický volič „E-shifter“ automatické převodovky je umístěn na inovativní plovoucí konzoli, opravdu povedený designový kousek. I z pohledu funkčnosti automatické převodovky nemám zásadních výhrad. Snad jen prodleva při rozjezdech a občasné škubnutí při rychlém přeřazení strhávají pár bodíků dolů. Naopak plusové body uděluji Capturu za skvěle naladěný podvozek. Už i v případě Clia jsem byl velmi spokojen. Zde u Capturu je komfort ještě o ždibíček větší. Schopnost pohlcovat i větší nerovnosti mu není cizí, stejně obstojně podvozek funguje v zatáčkách. Zde je však potřeba počítat s mírnými náklony karoserie. Chování na okreskách je však opravdu ukázkové. Celkový jízdní projev je hodně založen na slůvku komfort. Dynamické jízdní vlastnosti v něm rozhodně nehledejte, své přednosti má v každodenním městském provozu.

Verdikt: Crossover na pohodu!
Celý týden mě Captur doopravdy bavil. Jeho design je neokoukaný, interiér pohodlný a jízdní projev nesmírně komfortní. O prodejních úspěších tohoto vozu jsem ani na vteřinu nepochyboval, snad jen sebevědomá cena dokáže rozdmýchat emoce. Akční pořizovací cena základní verze je 387.500 Kč. V případě testovaného vozu startujeme na zcela odlišné částce, konkrétně na 532.500 korunách. Pokud bychom přičetli řadu příplatkových položek není problém atakovat částku 600.000 Kč. To už je slušná suma. Pokud bychom se chtěli vejít pod půl milionu, musíme v prvé řadě oželet automatickou převodovku. Pokud však máte na nový vůz rozpočet vyšší, rozhodně je Captur skvělý crossover, který dokáže nabídnout slušnou dávku francouzského šarmu!

Plusy: Neokoukaný design, kvalitní a pohodlný interiér, komfortní podvozek, překrytí prahů dveří, příjemné nastupování
Minusy: Horší výhled z vozidla, občasná nespolupráce jednotky s automatickou převodovkou, vyšší hrana zavazadelníku

Celkové hodnocení: 97 %
Průměrná spotřeba: 6,2 l/100 km
Cena testovaného vozu: od 532.500 Kč (1,3 TCe 130 EDC GPF – výbava Intens)