Test Renault Mégane 1,5 dCi

Renault Mégane se nám představuje již ve své čtvrté generaci. Od roku 1995 prošel tento vůz řadou změn, především druhá generace vozu byla velmi extravagantní, čtvrtá generace navazuje na úspěchy předchůdce a snaží se zapůsobit mnohem odvážnějším designem karoserie. Na první pohled je nový Mégane mnohem dospělejším vozem, design je více propracovaný a naprosto odmítá fádnost či náznak okoukanosti.


Design
Nejvíce zaujmou přední světlomety s nápaditým “zubem” denního svícení. Za účinností světel stojí Full LED systém LED Pure Vision, díky němuž je jízda večer komfortní a především bezpečná. Nápaditě je taktéž řešen přesah střechy, který tvoří sportovní křídlo či oku lahodící 17 palcové disky kol z lehké slitiny. Celkově je karoserie hatchbacku střižena ve sportovně elegantních křivkách. Jednoduše řečeno, nový Mégane je přitažlivý vůz, stačí projet po rušné ulici a sledovat reakce kolemjdoucích. Věřte, že budete středem pozornosti, aniž byste seděli v Mercedesu.

Interiér
V interiéru jsem se cítil jak ve špičkovém hotelu. Po usednutí za volant vás zaujme digitální otáčkoměr, pak se vaše oči okamžitě uchýlí směr středový panel. Zde má totiž své místo multimediální navigační systém R-Link 2 s dotykovým displejem o velikosti 8,7 palců. Grafické zpracování a rychlost tohoto systému zasluhují pochvalu, nejvíce mě oslovila možnost rozdělení navigace a rádia na jednom listu. R-Link však nabízí desítky dalších funkcí od spárování telefonu, poslouchání hudby přes Bluetooth, sledování zadní parkovací kamery, nastavování různých druhů masáži pro sedadlo řidiče, či volení jízdních stylů a barevných odstínů interiéru. Novinkou u Méganu je Head Up displej, který je bohužel i v nejvyšší výbavě za příplatek. Nejdříve jsem si na něho nemohl zvyknout, po pár dnů ale zjistíte, že je to vskutku dobrý pomocník. Na sklíčku displeje se promítá rychlost, nastavení tempomatu, při jízdě s navigací se zobrazuje informace o dalším kroku k cíli. V názvu naší výbavy je slůvko “BOSE” někdo již možná tuší oč jde. Především vaše uši toto slůvko budou milovat. Jedná se o sestavu deseti reproduktorů pod taktovkou zvukového systému Bose, který je vskutku impozantní. Chválit ale nebudu vše, nejvíce kritiky si ode mě odnáší loketní a středová opěrka. Obě dvě opěrky bych potřeboval tak o pět centimetrů výše, při řazení jsem vždy musel ruku ze středové opěrky zvedat. Ve městě mi pak vadil mohutný tubus zpětného zrcátka, přes který je špatný výhled na semafory. Pro mě jako pro “krajináře” byl tento tubus terčem kritiky, díky několika zmařeným pohledům. Plusové bodíky si naopak vysloužily sedačky, které příjemně drží tělo ve správné poloze i při sportovním stylu jízdy. Když jsem do nich poprvé usedl, měl jsem pocit, že mě Mégane učí jak správně sedět a dost mě z nich bolela záda. Po několika hodinách jízdy však zjistíte, že sedačky jsou silnou stránkou vozu. Masážní programy sedadla jsou v nabídce testované verze, musím ale popravdě říci, že mě nijak výrazně neoslovily. Po neustálém nastupování a vystupování téměř z povrchu vozovky jsem dospěl k názoru, že bych nechtěl po padesátce nastupovat právě do tohoto vozu. Možná právě kvůli tomu nabízí Renault kompenzaci v podobě neomezeného masážního wellness. Na zadních sedačkách je místa tak akorát, osobně jsem se jen tak tak nasoukal sám za sebe. Na nárty je místa opravdu poskromnu, před koleny se situace o pár centimetrů zlepšuje. Nejvíce mě překvapil dostačující prostor nad hlavami zadních cestujících. Vhod dozajisté přijde systém Isofix pro bezpečné uchycení dětských autosedaček na krajních sedadlech.

Zavazadelník
Hru o každý centimetr budete hrát i v zavazadelníku. Objem udávaný výrobcem je 384 litrů, což není moc ale ani málo. Po sklopení sedadel vzniká ložná plocha s celkovým objemem 1.247 litrů. Při nakládání si budete muset zvyknout na vysoko položenou hranu zavazadelníku.

Jízda
Teď už ale k samotné jízdě. Pod kapotou nám pracuje naftový agregát 1,5 dCi Energy s výkonem 110 koňských sil, respektive s 80 kilowaty. Jednotka disponuje maximálním točivým momentem 260 N.m. při 1750 otáčkách za minutu a v našem případě je spjata se šesti stupňovou manuální převodovkou. Z nuly na sto zrychlí za 11,3 vteřiny, maximální rychlost se pak zastaví na hodnotě 187 kilometrů za hodinu. Průměrná spotřeba udávaná výrobcem je 3,7 až 3,9 litru nafty. My jsme v testu jezdili za stále pěkných 5,4 litru. Výkon motoru je naprosto dostačující pro každodenní jízdu. Mégane zrychluje bez zbytečné prodlevy, takže předjíždění či svižná jízda není problém. Při přepnutí do režimu ECO umí být motor pěkně líný a celkový projev je opravdu velmi ospalý. To se však nedá říci o režimu Sport, který změní podsvícení interiéru na ostře červenou a začne s vámi pěkně cvičit. Pocitově si Mégane říká o režim sport, ve kterém se rozhodně cítí lépe. Při sportovním stylu jízdy chválím absenci náklonů karoserie, vůz sedí na vozovce jako přibitý a nenechá se absolutně rozhodit. S tím souvisí i celkové nastavení podvozku. Při přejezdu různých nerovností se mi zdá podvozek více nervózní nežli v prudké vracečce pod plynem. Není to nic zásadního, ale již možná nečekejte toho klasického Francouze. Rozhodně budu chválit zlepšené řízení, které už není tak gumové jako v předešlé generaci. Odezva od kol je pak okamžitá, v každé situaci máte vůz bezpečně pod kontrolou. Zdá se mi jako by chtěl nový Mégane nabídnout více té německé přesnosti a preciznosti zabalené v ne tak konzervativním kabátě jako nosí Golf. Po francouzsku zde ale zůstaly perfektní brzdy, jejich účinnost mě mile překvapila stejně tak jako odhlučnění interiéru. Na izolačních materiálech se zde opravdu nešetřilo a výsledkem je tichá a komfortní jízda.

Verdikt
Čtvrtá generace Mégane přináší řadu změn, které posouvají úroveň vozu o pořádný kus dále. Jeho přednostmi jsou originální design, komfortní a slušně vybavený interiér a v neposlední řadě kultivovaný naftový čtyřválec. Slabinu vidím v nižším posedu a horším výhledu z vozidla.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *