Česká vlajková loď u jadranu |

Každý rok vyráží tisíce českých rodin, párů a skupinek přátel za vysněnou dovolenou. Ti co pro svůj pobyt u moře zvolí jednu z nejbližších destinací na plážích slunné Itálie, často vyrážejí po své ose. Na trase přes jižní čechy, rakouské Alpy až přes cesty skrze italské dolomity můžeme potkávat nespočetnou řadu automobilů s českými SPZetkami. Vždy rád sleduji s jakým vozem se především české rodiny vydávají směrem na dovolenou. Vždy rád potkám českou stopu v podobě Fábií, Octavií a dalších okřídlených zástupců mladoboleslavské automobilky. Letos jsme vyrazili na námi již známou cestu směrem do evropské koupelny, označující letoviska jako je Lignano, Bibione či Caorle. Právě druhé zmiňované letovisko bylo cílem naší dlouhé cesty. A abychom také zanechali na cestách alespoň stopu české pýchy, vyrazili jsme na cestu s vlajkovou lodí mladoboleslavské automobilky. Společnost nám tak dělal Superb Combi ve verzi Laurin&Klement s dieselovým motorem 2,0 TDI o výkonu 140 kilowatt, pohonem obou náprav a sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG.

Během cesty okupovali interiér nejluxusnější škodovky celkem čtyři cestující a hromada zavazadel. Měli jsme tak opravdu skvělou příležitost otestovat praktičnost a prostornost Superba, který je často předkládán konkurenci jako příklad maximálního využití vnitřního prostoru. S celkovou délkou 4.856 milimetrů a rozvorem 2.836 milimetrů dokáže Superb nabídnout opravdu velkorysí prostor pro každého člena na palubě. Jak jsem již psal u Superba Sportline, na palubě vám je vlastně jedno kde sedíte, všude se cítíte maximálně komfortně. Všechna zavazadla s klidem pojmul zavazadelník o objemu 660 litrů. Drobnosti pak své místo našly v malých úložných prostorech napříč celým interiérem. Za všechny cestující tak mohu s klidem prohlásit, že Superb je doopravdy prostorným a praktickým vozem. Za volantem verze Laurin&Klement se opravdu cítíte hýčkáni, nechybí elektricky nastavitelná a odvětrávaná sedadla, dotyková obrazovka 9,2 palcového infotainmentu Colombus, audio sestava Canton s deseti reproduktory, Climatronic – třízónová klimatizace s elektronickou regulací včetně kombifiltru a automatické cirkulace, adaptivní podvozek (DCC) a Driving Mode Select – volba jízdního režimu s personalizací. Během cesty jsme okusili podvozek na rozbitých okresních cestách na precizním podkladu německých dálnic, tak i v serpentinách v italských dolomitech. Adaptivní podvozek se skvěle vypořádal se všemi typy nerovností, snad jen hluk od dorazů tlumičů trochu kazí jinak komfortní náladu. Při zvolení režimu komfort se podvozek s ladností vypořádá i s větší nerovností, počítat se však musí s houpavějším projevem. Naopak v režimu sport je podvozek příjemně tuhý, stejně tak i manipulace s volantem, která díky tužšímu chodu dodává lepší pocit kontroly nad vozem. I s naloženým vozem tak lze v prudkých zatáčkách skrze průsmyky zažít alespoň náznak dynamického jízdního projevu. Ostatně 140 kilowatt, jenž produkuje naftový agregát o objemu dvou litrů, pracuje na jedničku. V kombinaci s automatickou převodovkou DSG o sedmi rychlostních stupních je radost být šoférem i na delší cesty. Automatická převodovka se vyznačuje opravdu jemným chodem. V případě zájmu lze řadit i pádly pod volantem, každopádně ať jedete v režimu normal či sport, převodovka vždy funguje podle představ. Snad jen v režimu ECO až moc dusí jednotku v nízkých otáčkách, a tak je jízdní projev přinejmenším hodně ospalý.

Pokud by snad režim ECO stál za ospalým projevem, Superb vás rozhodně hlídá ať už vaši únavu, tak i sebe samotného. Součástí je tak nespočet aktivních a pasivních asistenčních systémů, jenž bdějí nad bezpečností celé posádky. Nechybí tak udržení vozu v jízdním pruhu, nouzové brždění před překážkou, sledování mrtvého úhlu či Front Assist – sledování odstupu od vpředu jedoucího vozidla včetně automatického zpomalování a brždění. Byť z velké části můžete řízení předat asistentům, tak při naší cestě prošly jen testem a následnou deaktivací, protože jízdu za volantem takového Superba nechcete delegovat někomu jinému natož počítači. Část cesty si svoje odkroutil tempomat, každopádně i ten jsem s radostí deaktivoval a začal si tempo určovat sám. Mohutný nástup dvoulitrového agregátu dokáže zatlačit do sedadel, v režimu sport dá na odiv i svůj zvukový projev. Bohužel pouze skrze reproduktory, nicméně ochotně zrychluje až na maximální limity. Na německé dálnici jsme se tak s grácií podívali přes hranici dvou set kilometrů za hodinu. Na klikatých silničkách se 140 kilowatt nezaleklo ani strmých stoupání, vždy máte jistotu, že pod kapotou pracuje stádo spolehlivých koní. Během cesty k Jadranu a zpět včetně testovacích jízd po České republice jsme na Superbu natočili přes 1.700 kilometrů. Moc jsem se těšil na výslednou spotřebu, která se nakonec zastavila na průměrných 6,1 litru nafty. Oproti výrobci jsme se tak dostali o litr výše, nicméně jsme Superba nikterak nešetřili. Na německých dálnicích jsme drželi vysoké tempo, stejně tak jsme neváhali přepnout do režimu sport a užít si průjezdy serpentinami. Konečná spotřeba mě tak příjemně potěšila, čekal jsem spotřebu minimálně o půl litru výše. Po celou cestu nám sekundovala třetí generace Octavie Combi před faceliftem s naftovým motorem 1,6 TDI. Zde se konečná spotřeba dostala dokonce na velmi solidních 5,5 litru nafty při stejném nájezdu kilometrů jako u Superba.

Během cesty jsem si užíval krásného dvojbarevného interiéru s bílou kůží, ambientního osvětlení, masážních a ventilovaných sedadel. Pohodu navodil čistý zvuk z deseti reproduktorů Canton, zadní cestující obdivovali Alpské štíty panoramatickým střešním oknem, prostě dovolenková idylka. Na Superbu se mi líbí jedna věc a to, že umí hýčkat, rozmazlovat, dokáže vzbudit emoce a přesto chce být primárně rodinným společníkem.